Postup projektových prací


Zpracování projektové dokumentace každé stavby se skládá z řady jednotlivých prací, jejichž výsledkem je vytvoření návrhu díla, který bude odpovídat zájmům a potřebám všech účastníků stavebního procesu a po dokončení bude bezproblémově sloužit uživateli. Aby tohoto výsledku bylo dosaženo, je nutné aby jednotlivé práce na sebe navazovali v určitém pořadí. Pracím, které spolu obsahově a časově souvisejí, utvářejí relativně uzavřený celek činností a jejichž výsledkem je dosažení určitého dílčího cíle, se říká výkonové fáze nebo také stupně dokumentace.
V projektové praxi připadají v úvahu tyto výkonové fáze:

  1. Příprava projektových podkladů
  2. Návrh stavby - architektonická a provozní studie
  3. Dokumentace pro územní rozhodnutí
  4. Projednání v územním řízení
  5. Projekt ke stavebnímu povolení
  6. Projednání ve stavebním řízení
  7. Vypracování dokumentace pro provedení stavby
  8. Vypracování podkladů pro vyhledání dodavatele stavby
  9. Spolupráce při zadání realizace stavby dodavateli
  10. Spolupráce při provádění stavby - výkon autorského a technického dozoru
  11. Spolupráce po dokončení stavby

1. PŘÍPRAVA PROJEKTOVÝCH PODKLADŮTop

Nutným výchozím podkladem pro úspěšné zhotovení projektu je existence co nejúplnějších a nejpřesnějších podkladů. Podklady, které bývají před zahájením prací k dispozici, jsou často neúplné, v mnoha podrobnostech neodpovídají skutečnosti, anebo úplně chybí. Proto je většinou nutno tyto podklady doplnit.

U novostaveb se jedná zejména o:

  • inženýrskogeologický průzkum (zjištění charakteru a únosnosti zeminy a úroveň hladiny podzemní vody)
  • geodetické zaměření pozemku (tvar a rozměry pozemku, výškové poměry)
  • radonový průzkum (stanovení radonového indexu pozemku)
  • údaje o podzemních i nadzemních sítích a zařízeních (druhy a trasy vedení, hloubky uložení)
  • podklady pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa
  • dendrologický průzkum (zjištění stavu stávající zeleně u rozsáhlejších staveb v krajině)


U rekonstrukcí, vestaveb, nástaveb, přístaveb a různých stavebních úprav jsou to:

  • zaměření stávajícího stavu objektu
  • statický průzkum
  • mykologický průzkum

Tyto výchozí projektové podklady si může zajistit stavebník sám nebo je obstará projektant na náklady stavebníka.

2. ARCHITEKTONICKÁ STUDIETop

Základním kamenem všech dalších stupňů projektové dokumentace je architektonická a provozní studie objektu, která řeší dispoziční, provozní, technické a estetické vlastnosti navrhované stavby. Je to návrh, který určuje jak bude stavba vypadat po dokončení. Podkladem pro vyhotovení tohoto návrhu je v případě stávajících staveb zaměření skutečného stavu objektu.

3. DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍTop

S výjimkou jednoduchých staveb a stavebních úprav stávajících objektů je nutno získat pro stavební záměr územní rozhodnutí, což je první nutný dokument předcházející vydání stavebního povolení. Pro tento účel je nutno zpracovat projektovou dokumentaci k vydání územního rozhodnutí. Tato dokumentace vychází ze zpracované architektonické a provozní studie a doplňuje ji o náležitosti nutné k vydání územního rozhodnutí. Jedná se zejména o doplnění základních technických parametrů objektu – širší vazby na okolí, výškové parametry staveb, základní stavebně technické provedení stavby, řešení požární ochrany, celkové bilance příkonů elektrické energie, pitné vody, vytápění, likvidace odpadních vod apod.
Zpracování této dokumentace není nutné u stavebních úprav a jednoduchých staveb, jako jsou běžné rodinné domky, kdy se územní rozhodnutí vydává společně s povolením stavby ve spojeném řízení.

4. PROJEDNÁNÍ V ÚZEMNÍM ŘÍZENÍTop

V územním řízení posuzují orgány státní správy navrhovanou stavbu z hlediska souladu s územním plánem, vlivů stavby na životní prostředí, polohového a výškového umístění stavby, odstupů od hranic pozemku a sousedních staveb, výšky stavby, požadavků vyplývajících z blízkosti chráněných území a ochranných pásem apod. K vydání územního rozhodnutí je zapotřebí obstarat řadu povolení a vyjádření příslušných orgánů státní správy a správců inženýrských sítí. Tyto doklady jsou nezbytným podkladem k jednání s odbory územního rozhodování, které vydávají územní rozhodnutí o umístění stavby, v případě přístaveb a nástaveb rozhodnutí o změně stavby. Ze zkušenosti vyplývá, že projednání územního rozhodnutí je jednou z časově nejnáročnějších fází projektové přípravy staveb.

5. PROJEKT KE STAVEBNÍMU POVOLENÍTop

Po úspěšném získání územního rozhodnutí následuje vypracování projektu pro stavební povolení. Projekt pro stavební povolení určuje definitivně rozsah, funkční a technické parametry stavby, člení stavbu na stavební objekty a provozní soubory. Obsahuje základní požadavky na architektonické, stavebně technické a statické řešení stavby, zdravotně technické instalace, vytápění, vzduchotechnická zařízení, silnoproudé a slaboproudé rozvody, systémy měření a regulace, hromosvody, parametry technologických a provozních zařízení (například vybavení kuchyní a skladů) atd. Projekt ke stavebnímu povolení se zpracovává v rozsahu a podrobnosti dle platných předpisů.
V případě méně náročných jednodušších staveb se dokumentace zpracovává jako jednostupňový projekt stavby. Takovýto typ má již náležitosti prováděcího projektu, který se dále nezhotovuje.

6. PROJEDNÁNÍ VE STAVEBNÍM ŘÍZENÍTop

Stavební povolení vydává příslušný stavební úřad. Podkladem pro vydání stavebního povolení je zejména projekt ke stavebnímu povolení, platné územní rozhodnutí a stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců inženýrských sítí. V této fázi jsou obstarána všechna potřebná vyjádření dle požadavků stavebního úřadu, vypracována žádost o stavební povolení a projednání žádosti. Výsledkem je vydání stavebního povolení. V případě jednoduchých staveb se stavební řízení zpravidla spojuje s územním řízením. Pro jednoduché stavby většinou postačuje pouze ohlášení stavebnímu úřadu s následným vydáním povolení realizace ohlášené stavby.

7. VYPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBYTop

K realizaci stavby je zapotřebí vypracovat dokumentaci, která jednoznačně určí požadavky na provedení jednotlivých částí stavby. Prováděcí projekty prohlubují, zpřesňují a doplňují řešení stavby do takových podrobností, aby bylo odborně způsobilému dodavateli stavby zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby a instalovaných zařízení. Zkrátka, aby bylo možno stavbu realizovat. Výkresy vycházejí z projektu pro stavební povolení, jsou však zpracovány ve větší podrobnosti, doplněny o specifikace jednotlivých materiálů a výrobků, detaily technických řešení a montážní postupy. Projekt pro provedení stavby je rovněž základním podkladem pro zpracování detailního rozpočtu stavby.

8. VYPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO VYHLEDÁNÍ DODAVATELE STAVBYTop

U náročnějších staveb a zejména pak u veřejných zakázek, je třeba uskutečnit výběrové řízení na vyhledání nejvhodnějšího dodavatele stavby. V této fázi projektant spolupracuje s investorem na přípravě podkladů pro výběrové řízení a vykonává funkci odborného poradce. Rozsah práce je závislý na charakteru a metodě výběrového řízení.

9. SPOLUPRÁCE PŘI ZADÁNÍ REALIZACE STAVBYTop

Po ukončení výběrového řízení spočívá spolupráce projektanta s investorem v odborné pomoci při vyhodnocování došlých nabídek, kontrole souladu nabídek s podmínkami soutěže, poradenství při uzavírání smluv s dodavateli, doporučování změn smluvních podmínek apod. Projektant se zúčastňuje jednání s dodavateli při uzavírání smluvních vztahů.

10. AUTORSKÝ A TECHNICKÝ DOZORTop

V průběhu výstavby je projektant povinen vykonávat autorský dozor nad realizací stavby. Tento dozor spočívá v kontrole provádění stavby zejména s ohledem na podmínky stavebního povolení. V rámci autorského dozoru projektant poskytuje vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace nebo pro plynulost stavby, posuzuje návrhy dodavatelů na změny oproti schválené dokumentaci, dohlíží na dodržení celkové architektonické koncepce stavby atd.
Zároveň s výkonem autorského dozoru je možné vykonávat i technický dozor investora, který spočívá v dohlížení nad kvalitou prováděných prací, kontrole a přejímání dokončených částí stavby, zhotovování soupisů vad a nedodělků a kontrole dodavatelských faktur.

11. SPOLUPRÁCE PO DOKONČENÍ STAVBYTop

Poslední částí stavebního procesu je uvedení stavby do užívání – kolaudace. Kolaudace může být provedena postupně po jednotlivých dokončených funkčních a provozních celcích. Projektant vypracuje návrh na kolaudaci, zúčastní se kolaudačního řízení a v průběhu záručních lhůt bude poskytovat odbornou technickou pomoc investorovi při dohledu nad odstraňováním nedodělků a vad.

 

© Tomáš Zlatník, Beroun, e-mail:goldarch@volny.czAktualizace: