Zpracování projektové dokumentace každé stavby se skládá z řady jednotlivých prací, jejichž výsledkem je vytvoření návrhu díla, který bude odpovídat zájmům a potřebám všech účastníků stavebního procesu a po dokončení bude bezproblémově sloužit uživateli. Aby tohoto výsledku bylo dosaženo, je nutné aby jednotlivé práce na sebe navazovali v určitém pořadí. Pracím, které spolu obsahově a časově souvisejí, utvářejí relativně uzavřený celek činností a jejichž výsledkem je dosažení určitého dílčího cíle, se říká výkonové fáze nebo také stupně dokumentace.
V projektové praxi připadají v úvahu tyto výkonové fáze:
Nutným výchozím podkladem pro úspěšné zhotovení projektu je existence co nejúplnějších a nejpřesnějších podkladů. Podklady, které bývají před zahájením prací k dispozici, jsou často neúplné, v mnoha podrobnostech neodpovídají skutečnosti, anebo úplně chybí. Proto je většinou nutno tyto podklady doplnit...
U novostaveb se jedná zejména o:
U rekonstrukcí, vestaveb, nástaveb, přístaveb a různých stavebních úprav jsou to:
Tyto výchozí projektové podklady si může zajistit stavebník sám nebo je obstará projektant na náklady stavebníka.
Základním kamenem všech dalších stupňů projektové dokumentace je architektonická a provozní studie objektu, která řeší dispoziční, provozní, technické a estetické vlastnosti navrhované stavby. Je to návrh, který určuje jak bude stavba vypadat po dokončení. Podkladem pro vyhotovení tohoto návrhu je v případě stávajících staveb zaměření skutečného stavu objektu.
U větších a složitějších staveb je nutno získat pro stavební záměr územní rozhodnutí, což je první nutný dokument předcházející vydání stavebního povolení. U stavebních úprav a jednoduchých staveb, jako jsou běžné rodinné domky, se územní rozhodnutí vydává společně se stavebním povolením v jednom spojeném řízení...
Pro větší stavby je nutno zpracovat samostatnou projektovou dokumentaci k vydání územního rozhodnutí. Tato dokumentace vychází ze zpracované architektonické a provozní studie a doplňuje ji o náležitosti nutné k vydání územního rozhodnutí. Jedná se zejména o doplnění základních technických parametrů objektu – širší vazby na okolí, výškové parametry staveb, základní stavebně technické provedení stavby, řešení požární ochrany, celkové bilance příkonů elektrické energie, pitné vody, vytápění, likvidace odpadních vod apod.m stavby ve spojeném řízení.
Územním rozhodnutím se povoluje umístění navržené stavby v daném místě. K vydání územního rozhodnutí je zapotřebí obstarat řadu souhlasů a vyjádření příslušných orgánů státní správy a správců inženýrských sítí. Ze zkušenosti vyplývá, že projednání územního rozhodnutí je jednou z časově nejnáročnějších fází projektové přípravy staveb...
V územním řízení posuzují orgány státní správy navrhovanou stavbu z hlediska souladu s územním plánem, vlivů stavby na životní prostředí, polohového a výškového umístění stavby, odstupů od hranic pozemku a sousedních staveb, výšky stavby, požadavků vyplývajících z blízkosti chráněných území a ochranných pásem apod. Závazná stanoviska a vyjádření všech dotčených orgánů státní správy a správců inženýrských sítí jsou nezbytným podkladem k jednání s odbory územního rozhodování, které vydávají územní rozhodnutí o umístění stavby, v případě přístaveb a nástaveb rozhodnutí o změně stavby.
Po úspěšném získání územního rozhodnutí následuje vypracování projektu pro stavební povolení. Projekt pro stavební povolení určuje definitivně rozsah, funkční a technické parametry stavby, člení stavbu na stavební objekty a provozní soubory. Projekt ke stavebnímu povolení se zpracovává v rozsahu a podrobnosti dle platných předpisů...
Obsahuje základní požadavky na architektonické, stavebně technické a statické řešení stavby, zdravotně technické instalace, vytápění, vzduchotechnická zařízení, silnoproudé a slaboproudé rozvody, systémy měření a regulace, hromosvody, parametry technologických a provozních zařízení (například vybavení kuchyní a skladů) atd. V případě méně náročných jednodušších staveb se dokumentace zpracovává jako jednostupňový projekt stavby. Takovýto typ má již náležitosti prováděcího projektu, který se dále nezhotovuje.
Povolení ke realizaci stavby vydává příslušný stavební úřad. Podkladem pro vydání stavebního povolení je zejména projekt ke stavebnímu povolení, platné územní rozhodnutí a stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců inženýrských sítí. V případě jednoduchých staveb se stavební řízení zpravidla spojuje s územním řízením...
V této fázi jsou obstarána všechna potřebná vyjádření dle požadavků stavebního úřadu, vypracována žádost o stavební povolení a projednání žádosti. Výsledkem je vydání stavebního povolení. Pro jednoduché stavby většinou postačuje pouze ohlášení stavebnímu úřadu s následným vydáním povolení realizace ohlášené stavby.
K realizaci stavby je zapotřebí vypracovat dokumentaci, která jednoznačně určí požadavky na provedení jednotlivých částí stavby tak, aby bylo možno stavbu vybudovat. V případě jednostupňového projektu stavby, který je vypracován dostatečně podrobně, se prováděcí dokumentace nezhotovuje, a staví se podle tohoto projektu...
U náročnějších staveb je vypracování prováděcího projektu nezbytné. Prováděcí projekty prohlubují, zpřesňují a doplňují řešení stavby do takových podrobností, aby bylo odborně způsobilému dodavateli stavby zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby a instalovaných zařízení. Zkrátka, aby bylo možno stavbu realizovat. Výkresy vycházejí z projektu pro stavební povolení, jsou však zpracovány ve větší podrobnosti, doplněny o specifikace jednotlivých materiálů a výrobků, detaily technických řešení a montážní postupy. Projekt pro provedení stavby je rovněž základním podkladem pro zpracování detailního rozpočtu stavby.
U náročnějších staveb a zejména pak u veřejných zakázek, je třeba uskutečnit výběrové řízení na vyhledání nejvhodnějšího dodavatele stavby. V této fázi projektant spolupracuje s investorem na přípravě podkladů pro výběrové řízení a vykonává funkci odborného poradce. Rozsah práce je závislý na charakteru a metodě výběrového řízení...
Po ukončení výběrového řízení spočívá spolupráce projektanta s investorem v odborné pomoci při vyhodnocování došlých nabídek, kontrole souladu nabídek s podmínkami soutěže, poradenství při uzavírání smluv s dodavateli, doporučování změn smluvních podmínek apod. Projektant se zúčastňuje jednání s dodavateli při uzavírání smluvních vztahů.
Po dobu stavby vykonává projektant na stavbě autorský, a případně i technický dozor. V rámci autorského dozoru kontroluje projektant zda se staví podle schválené ho projektu a dohlíží na dodržení celkové architektonické koncepce stavby. Technický dozor spočívá v dohledu nad kvalitou prováděných prací. Často bývá projektant přizván i ke kolaudaci stavby...
Autorský dozor se týká kontroly provádění stavby zejména s ohledem na podmínky stavebního povolení. V rámci autorského dozoru projektant poskytuje vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace nebo pro plynulost stavby a posuzuje návrhy dodavatelů na změny oproti schválené dokumentaci.Zároveň s výkonem autorského dozoru je možné vykonávat i technický dozor investora, který spočívá v dohlížení nad kvalitou prováděných prací, kontrole a přejímání dokončených částí stavby, zhotovování soupisů vad a nedodělků a kontrole dodavatelských faktur. Poslední částí stavebního procesu je uvedení stavby do užívání – kolaudace. Kolaudace může být provedena postupně po jednotlivých dokončených funkčních a provozních celcích. Projektant vypracuje návrh na kolaudaci, zúčastní se kolaudačního řízení a v průběhu záručních lhůt bude poskytovat odbornou technickou pomoc investorovi při dohledu nad odstraňováním nedodělků a vad.
